Bologna: přestupní stanice, která si zaslouží víc než jen pohled z okna

Cesta z Rimini do Říma vedla přes Bolognu, a protože jsem si mezi přestupy nechal pár hodin času navíc, rozhodl jsem se aspoň letmo prohlédnout centrum. Bologna totiž není jen tranzitní bod na cestě mezi severem a jihem Itálie – je to univerzitní město s vlastní osobitou atmosférou, které si přezdívku „La Dotta“ (Učená), „La Grassa“ (Tlustá) i „La Rossa“ (Červená) skutečně zaslouží.

Piazza Maggiore a okolí

Srdcem města je náměstí Piazza Maggiore, které plynule přechází v sousední Piazza del Nettuno s působivou fontánou Fontana del Nettuno. Na náměstí stojí i bazilika San Petronio – jeden z největších kostelů na světě, jehož nedokončená kamenná fasáda dodnes prozrazuje, že stavba nikdy nebyla zcela dokončena.

Dvě věže

Symbolem Bologni jsou dvě nakloněné věže, Torre degli Asinelli a Torre della Garisenda, které si místní familiárně říkají „Dvě sestry“. Vyšší z nich, Asinelli, měří přes 97 metrů a vede na ni téměř 500 schodů – výhled z vrcholu na červené střechy města ale za tu námahu rozhodně stojí.

Podloubí a univerzitní čtvrť

Bologna je proslulá svými podloubími (portici), která se táhnou v délce desítek kilometrů a jsou zapsaná na seznamu UNESCO. Procházka pod nimi po ulici Via dell'Archiginnasio, spojující Piazza Maggiore s Piazza Galvani, patří k tomu nejhezčímu, co město nabízí. Stojí za to nahlédnout i do Palazzo dell'Archiginnasio, původního sídla univerzity, dnes knihovny s působivým anatomickým divadlem.

Kdo má čas navíc, může zabrousit do čtvrti Quadrilatero – starobylé tržní čtvrti s úzkými uličkami, tradičními obchůdky a vinotékami, kde to pořád žije jako na středověkém trhu.

Gastronomie

Bologna je bez nadsázky gastronomickým rájem – odtud pochází ragù (u nás známé jako boloňská omáčka), mortadella i tortellini. I na pár hodin mezi vlaky se tak vyplatí zajít na rychlý oběd do některé z tradičních osterií v centru.

Praktický tip

Centrum Bologni je kompaktní a dá se pohodlně obejít pěšky za necelou hodinu, takže i tři hodiny mezi přestupem stačí na to, abyste si udělali alespoň základní obrázek o městě. Hlavní nádraží Bologna Centrale leží prakticky na dosah pěšky od historického centra, takže není potřeba řešit žádnou složitou dopravu.

Bohužel jsem tentokrát nestihl slavné Muzeum gelata – to je ale návštěva na celý den, a tak si ji nechávám na příště. Bologna totiž rozhodně stojí za to, abych se sem jednou vrátil s dostatkem času.